Zdravotní následky kouření
Kouření způsobuje řadu nemocí, které se u nekuřáků téměř nevyskytují. Zhoršuje také průběh většiny ostatních nemocí, a zpomaluje hojení. Podle statistik umírá v České republice na následky kouření, ať již aktivního nebo pasivního, každý pátý člověk. Podívejme se, jaké jsou zdravotní následky kouření a jaká onemocnění kouření vyvolává.
Dýchací systém
Dýchací systém je první kontaktní místo našeho těla s cigaretovým kouřem, a proto je ohrožen nejvíce.
Rakovina plic (bronchiální karcinom)
Rakovina plic je nejznámější příčinou smrti kuřáka, téměř se nevyskytuje u nekuřáků. Tento nádor plic je velmi zrádný, jelikož se jeho přítomnost zjistí zpravidla velmi pozdě, kdy je velmi složité ho ovlivnit léčbou. Zatím nebyla vyvinuta účinná screeningová metoda, která by odhalila počátky nádoru. K rakovině jsou lidé různě odolní, většinou se udává počet cigaret okolo 180.000, aby měl kuřák 50x vyšší riziko rakoviny. K tomu počtu se běžný kuřák jedné krabičky denně prokouří za 27 let. Toto riziko je ještě potencováno vysokým obsahem dehtu v cigaretách a pracovním prostředím, např. azbest.
Pokud je někomu diagnostikován bronchiální karcinom, ještě to neznamená, že brzy zemře. Např. bývalý prezident Václav Havel byl diagnostikován ve velmi raném stádiu nádoru, a v prosinci r. 1996 mu byla operačním týmem profesora Pafka odebrána spolu s patnáctimilimetrovým zhoubným nádorem i polovina pravé plíce. Havel zemřel v prosinci roku 2011 na oběhové selhání způsobené celoživotními zdravotními komplikacemi. Ale mezi známými osobnostmi najdeme řadu případů s výrazně rychlejším průběhem onemocnění: Eduard Cupák, Boris Rösner, Petr Čepek, Michal Dočolomanský, Věra Galatíková...
Dříve se bronchiální karcinom objevoval častěji u mužů. Tento rozdíl mezi pohlavím byl způsoben tím, že více kouřili muži. Současný trend mezi ženami však tento rozdíl pomalu vyrovnává. Ženy jsou ke škodlivinám obsažených v cigaretovém kouři více vnímavé.
Často slyšíme názor: Nikdy nekouřil, byl sportovec a stejně zemřel na rakovinu plic. Je několik druhů rakoviny plic, ne všechny jsou způsobeny kouřením. Nejčastější typ (95%) je ale právě kuřácký dlaždicobuněčný bronchiální karcinom, kterému se lze vyhnout abstinencí kouření.
Na rakovinu plic zemře každý rok přibližně 5.000 lidí. Proto je velmi důležitá prevence vzniku rakoviny plic. Nekouřit. Ani pasivně. Bez kouření bude svět bez jednoho velkého zabijáka.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
Další zrádná vleklá nemoc. Lidově se jí říká kuřácké astma. Je to pomalu postupující uzávěr dýchacích cest, který se ani při zanechání kouření plně nevrátí k normě. Hlavní příčinou CHOPN je kouření. CHOPN sdružuje zánět průdušek a rozedmu plic. Toto onemocnění značně zhoršuje kvalitu života, snižuje toleranci fyzické námahy, přináší nepříjemné příznaky, jako dušnost, kašel, vykašlávání hlenů. Přestože je CHOPN onemocnění plic, ovlivňuje i další orgány jako např. srdce. Pokud člověk s CHOPN přestane kouřit v době diagnózy, má velmi dobrou prognózu, že se mu onemocnění nebude tak rapidně zhoršovat a má šanci, že se jeho stav zlepší. Je velmi složité ovlivnit onemocnění léčbou. Lidé s CHOPN sice netrpí bolestmi, ale dušnost je horší pocit než bolest. Není to subjektivní? Ano bolest i dušnost jsou subjektivní pocity, ale existuji škálovací tabulky, kdy se udává dušnost jako horší pocit. Každý rok v ČR zemře asi 1.700 lidí na CHOPN. Základním předpokladem prevence je abstinence kouření.
Nádor hrtanu
Dalším příklad zhoubného onemocnění způsobeného kouřením. Nejčastěji se zrodí na hlasivkách, proto nejvarovnějším příznakem je chrapot trvající déle než 3 týdny. Léčba tohoto typu nádoru je chirurgická - odstranění celého hrtanu i s hlasivkami.
Ranní kuřácký kašel
Obranná reakce našeho organizmu, kdy se průdušky snaží zbavit škodlivin, které jsme nadýchali. Kašel přichází ráno, protože řasinky v dýchacích cestách jsou přes den utlumené kouřem a probouzí se až po několika hodinách nekouření - ráno. Kuřáci ví, že tento ranní kuřácký kašel utlumí cigaretou. Tím opět uspí své průduškové řasinky, ale škodliviny zůstávají v dýchacích cestách dál.
Další zhoubné nádory
Zhoubné nádory, na jejichž vzniku se podílí kouření: nádor jazyka, nádor rtu, nádor žaludku, který je častější při kouření dýmky, protože část vdechovaného vzduchu se dostává do žaludku, a ten má proti takovým škodlivinám málo odolnou stěnu. Nádor močového měchýře nádory děložního čípku, ledvin a slinivky břišní.
Kardiovaskulární systém
Kardiovaskulární systém je značně poškozen škodlivinami obsazenými v cigaretách.
Cévy
Nikotin podporuje a urychluje vznik aterosklerózy, kornatění cév. Zjednodušeně si to lze představit jako usazování tuku ve stěnách cév a postupné zužování cév. Taková masa tuku ve stěně se může uvolnit, a v tomto místě se pak vytvoří sraženina, která způsobí infarkt v oblasti, kterou daná céva zásobuje. Podle místa vzniku může dojít k infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě, ischemické chorobě dolních končetin, infarktu ledviny... Na nemoci kardiovaskulárního systému umírá asi 8.000 kuřáků ročně.
Srdce
Srdce trpí nedostatkem krve bohaté na kyslík. Krev kuřáka je ochuzena o kyslík, čímž je způsobena nedostatečná výživa srdeční tkáně. V souvislosti s vyšší srdeční zátěží se u kuřáků objevuje zvýšení krevního tlaku. Poškození plic znemožňuje správný průtok krve plicní tkání, v důsledku toho je srdce nuceno zvýšit svůj výkon.
Cévní mozková příhoda (CMP)
Cévní mozková příhoda je nepříjemná komplikace aterosklérozy (ucpávání a zúžení cév). Cévní mozková příhoda je způsobena uzávěrem mozkové tepny nebo krvácením do mozku. Projevy CMP jsou velmi rozmanité. Závažnější příhoda se obvykle projevuje ztrátou vědomí (nemusí k němu však dojít, záleží na příčině příhody) a závažnou poruchou hybnosti, nejčastěji jednostranným ochrnutím. Pacient může mít také poruchy citlivosti, poruchy mozkové či okohybné inervace, může zvracet, mít bolesti hlavy a další příznaky. Bohužel pacienti často přichází k lékaři pozdě, protože čekají, že je např. brnění rukou přejde.
Ischemická choroba dolních končetin
Ischemická choroba dolních končetin je velmi častá. Cévy vedoucí do dolních končetin se velmi snadno zanáší a ucpávají, tím se zhoršuje prokrvenost dolních končetin. Projevuje se prudkou bolestí, která přichází po určité době (sekundy) pohybu. V kombinaci s diabetes mellitus (cukrovka) může vzniknout až gangréna, která se léčí amputací. Kouřící cukrovkář má 40x vyšší riziko, že mu amputují nohu s gangrénou než nekuřák bez cukrovky. [1]
Psychické a psychosomatické obtíže
V závislosti na kuřáckém statusu lze pozorovat změny v reakcích organizmu na různé vnější a vnitřní podněty. Tyto změny budou s největší pravděpodobností nejspíše souviset se změnami chemizmu mozku.
Po dlouhé roky byl nikotin považován za klíčovou složku odpovědnou za to, proč ten, kdo začne kouřit, je většinou na kouření závislý. Vědci z Brookhaven National Laboratory v Uptonu zjistili, že i další složka tabákového kouře může podporovat závislost na tabáku a to svými účinky na enzym, který hraje důležitou roli v mozkovém systému poskytujícím odměnu za určitý vzorec chování, čímž se toto chování posiluje. V mozku kuřáků je podstatně méně enzymu monoaminooxidázy B (MAO B) ve srovnání s mozky nekuřáků nebo dřívějších kuřáků. MAO působí při odbourávání dopaminu, což je nervový přenašeč, který má mimo jiné úlohu v přenosu euforických pocitů. Tyto pocity jsou spojeny s většinou návykových drog. Nikotin sám stimuluje vyplavování dopaminu a pak následnou euforii (blažený pocit). U kuřáků je patrně i proto větší pravděpodobnost, že se stanou závislí na jiných drogách a kouření se považuje za tzv. vstupní drogu.[3]
Vyskyt psychických a psychosomatických obtíží v závislosti na kuřáckém statusu[2]
Gastrointestinální trakt
Kromě výše jmenovaného karcinomu žaludku kuřáci trpí velmi často vředovým onemocněním žaludku a dvanácterníku. Velmi pravděpodobný je vliv životního stylu, kdy si kuřák zapaluje svou první ranní cigaretu nalačno. Situace se zhoršuje, pokud kuřák k této cigaretě pije černou kávu.
Pohlavní systém
Nikotin degraduje (odbourává) estrogen. Proto mají kuřačky vyšší riziko srdeční příhody než jejich vrstevnice (estrogen je protektivní před aterosklerózou). Mají problémy s menstruačním cyklem, přicházejí do menopauzy dříve. Hůře dosahují orgasmu. Mají poničenou membránu vajíček, proto je pro ně často velmi obtížné otěhotnět.
Nikotin degraduje i testosteron. Kouřící muži mají po několika prokouřených letech problém s impotencí, která je umocněná ještě aterosklerózou.
Imunitní systém
Kouření snižuje imunitu, snižuje reakci bílých krvinek na infekci a cizorodý materiál. V cigaretovém kouři je 1.017 radikálů, které napadají buněčné membrány a narušují je. Proto farmaceutický průmysl přišel s nápadem „vitamíny pro kuřáky“. Vitamíny mají neutralizovat vdechnuté radikály. Ale vitamíny nezničí všechny radikály a nic ze 4.000 chemických látek obsažených v cigaretovém kouři.
Krev
Kouření zvyšuje srážlivost krve. Pokud žena užívá hormonální antikoncepci a kouří, má velmi vysoké riziko vzniku plicní embólie. Krev má nižší saturaci kyslíkem, tzn. krev kuřáka obsahuje méně kyslíku než nekuřáka. Tkáně kuřáka trpí nedostatkem kyslíku - dusí se. Navíc krev kuřáka obsahuje vyšší obsah oxidu uhelnatého, který je u nekuřáka minimální. Podíl oxidu uhelnatého ve vydechovaném vzduchu se používá jako průkaz kuřáka, popř. stanovení síly závislosti.
ORL
Kuřáci mají uši více citlivé na hluk a častěji přichází k ORL specialistovi s akutním akustickým traumatem. Lidé pobývající v zakouřeném prostředí častěji trpí na záněty středního ucha. Kuřák je častěji skolen záněty horních cest dýchacích. Příčin je několik: 1)má sníženou imunitu 2)cigaretový kouř brání pohybu řasinek v dýchacích cestách, což je hlavní obranná reakce našeho organismu před infekcí.
Oči, zuby, vlasy
Nejčastější příčina získané slepoty v Evropě je kouření. Je to dáno prasknutím cévy v sítnici. Cigaretový kouř obsahuje formaldehyd, který dráždí sliznice, což je důvod zarudnutí a pálení očí u aktivních i pasivních kuřáků. Kouření cigaret zvyšuje kazivost zubu, podílí se na vzniku paradontózy. Kuřákům snadněji vypadávají vlasy, dříve se jim vytvoří vrásky (vliv vysoké teploty blízko pokožky tváře). Kuřáci tedy vypadají starší. [1]
- O kouření. Zdravotní následky kouření [online]. Česká koalice proti tabáku. [cit. 2009-06-19]. Dostupné online.
- Sovinová, Hana - Csémy, Ladislav - Sadílek, Petr. Jak kouří Češi - kuřácké zvyklosti české populace v posledních deseti letech [online]. Státní zdravotní ústav. 2008-05-27 [cit. 2009-06-29]. Dostupné online.
- Šachlová, Milana. Epidemie kouření v České republice [online]. Portál Volný.cz. [cit. 2010-08-13]. Dostupné online.
