Účinky nikotinu na lidský organizmus

Nikotin je vysoce návyková psychoaktivní látka. Farmakologický a behaviorální proces determinující vznik závislosti je u tabáku podobný jako u heroinu a kokainu. Závislost na nikotinu je stav, který nutí člověka kouřit i přes znalost zdravotních následků. Neschopnost se závislostí skoncovat není projevem nedostatku vůle nebo poruchou osobnosti, ale progresivním, chronickým a recidivujícím onemocněním (diagnóza F 17).

Při dlouhodobém užívání vzniká na nikotin i fyzická závislost. Během kouření se nikotin uvolňuje do kouře a dostává se do organismu s kapičkami dehtu a následně vstřebává z plicních sklípků stejně rychle jako při nitrožilní aplikaci, takže se do mozku dostane cca za 10 sekund od vdechnutí. Nikotin se poté váže na nikotinové receptory (normálně se na ně v těle váže acetylcholin) a dráždí je. Jde zejména o receptory v periferním, vegetativním nervovém systému, který řídí vnitřní orgány. Zde vyvolává zvýšenou aktivitu trávicího traktu: vzestup produkce slin a trávících šťáv, vzestup aktivity hladké svaloviny a zrychlení střevní peristaltiky doprovázené případným vyprázdněním (defekační efekt ranní cigarety). V první fázi působí nikotin stimulačně, později přichází fáze mírného útlumu. Nikotin dále zvyšuje krevní tlak, zrychluje činnost srdce, stahuje cévy, zvyšuje obsah mastných kyselin v krvi, inhibuje syntézu estrogenu, stoupá produkce potu a může dojít ke stažení zornic. Při dlouhodobějším užívání dochází k posílení syntézy endorfinů (nicméně za cenu vzniku závislosti). ^[1] Podráždění receptorů ve svalech se může projevit křečemi lýtkových svalů. ^[4]

Pro úplnost je nutné zmínit, že při kouření není nikotin tou nejškodlivější chemikálií. Nikotin pouze vyvolává závislost, tedy hlad po cigaretě. Příčinou úmrtí na nemoci z kouření jsou především dehty a další látky, které se do těla dostávají společně s kouřem. ^[2]

První intoxikace nikotinem (požití) se projevuje nevolností, studeným potem, zvracením, bolestí hlavy a závratěmi (lehké známky otravy nikotinem). V další fázi způsobuje zmenšený pocit hladu, potlačení pocitu únavy, příjemné uvolnění a větší soustředěnost. ^[4] Smrtelná dávka čistého nikotinu je cca 60 mg. Silná intoxikace se projevuje křečemi, ochrnutím centrální nervové soustavy a bez léčení nastává smrt pro obrnu dýchacího centra a následného udušení.

Nikotin je velmi dobře absorbován a to nejen v žaludku, ale i sliznicí úst. Jestliže se tabákový dým zadrží v ústech po dobu 2 sekund, tak se zde absorbuje až 70% v něm obsaženého nikotinu. V plicích se takto může absorbovat až 98% nikotinu. Nikotin snadno proniká všemi bariérami organismu a prochází do mozku. ^[4] Poločas rozpadu nikotinu v organizmu je 1 až 4 hodiny. ^[6] To znamená, že během šesti hodin poté, co vykouříme cigaretu, zbývá v našem těle pouze 0,031 mg nikotinu z původního jednoho miligramu, který jsme vdechnutím do těla dostali. Naše tělo se nikotinu zbavuje čtyřmi způsoby: zhruba osmdesát procent je pomocí enzymů v játrech rozloženo na kotinin; kromě toho metabolizuje v plicích na kotinin a oxid nikotinový; kotinin a další metabolity jsou také z těla vylučovány močí. Kotinin samotný má poločas rozpadu 24 hodin; zbývající nikotin je filtrován z krve ledvinami a vyloučen pomocí moči. ^[7]

U kuřáků nikotin vyvolává zmnožení mikrozomálních enzymů v jaterní tkáni a v důsledku toho se urychluje jeho biotransformace. Zároveň klesá účinnost některých léčiv - především methylxanthinů.

Vliv nikotinu na organismus je závislý na dávce, což znamená, že jeho vliv je u silných kuřáků výraznější. Konzumace nikotinu je motivována buď výskytem abstinenčních příznaků, nebo potřebou „odměny“. Odměna spočívá v tom, že se nepříjemné abstinenční příznaky neobjeví, a kuřák pociťuje uvolnění, spokojenost a pohodu. Každý kuřák ví, že první cigareta po ránu je ta nejpříjemnější. Je to tedy cigareta, která odstraní příznaky objevující se po nočním nekouření v důsledku spánku. A opět každý kuřák ví, že jsou okamžiky, kdy mu cigareta poskytne odměnu: pohodu, uspokojení. Bylo prokázáno, že nikotin v závislosti na dávce způsobuje vyplavení většího množství tzv. beta-endorfinu, což je látka podobná morfiu, ale je vyráběna v těle každého jedince. Ta pak poskytuje onu odměnu, slast a uspokojení z tabákového dýmu. Vedle toho nikotin vyvolává vyšší sekreci hormonu nadledviny i hormonu podvěsku mozkového, ovlivňujícího nadledvinu, čímž je ona "odměna" ještě umocněna. ^[2]

Zkušenosti ukazují, že nikotin stimuluje duševní činnost, a zlepšuje koordinaci rukou a očí. Obojí je důsledkem stimulujícího vlivu, který má nikotin na nervy a cévy. Tato stimulace je však velice krátkodobá. ^[3] Nikotin průkazně zvyšuje pracovní paměť, vizuální pozornost a dlouhodobé vizuální vnímání. Výrazně zkracuje počet omylů a zkracuje reakční dobu. ^[5] Příjemné pocity, jež kouření navozuje, jsou pravděpodobně způsobeny zvýšením krevního tlaku, zrychlením srdečního tepu a produkcí mastných kyselin, steroidů, hormonů a látek, vyvolávajících určité reakce v nervovém systému. Nikotin napodobuje acetylcholin, který zlepšuje čilost, paměť a schopnost učení. Nikotin stimuluje i vyplavování endorfinů, jež mají příznivý vliv na vyrovnávání nálad a zvyšují pocit životní energie. Nikotin zvyšuje uvolňování glykogenu, a tak usměrňuje hladinu cukru v krvi.

Kuřáci vypovídají o dobrém vlivu, jímž na ně nikotin působí: dokážou se lépe ovládat ve stresových situacích a rádi s nikotinem relaxují, kouření jim pomůže zlepšit náladu, zvyšuje jejich schopnost soustředit se, naplňuje je energií, zejména při únavě a snižuje abstinenční příznaky. Nikotin představuje společenskou pohodu, přestávky v práci, snižuje bolest a úzkost, zvyšuje pocity radosti a zahání nudu. Kouření také pomáhá potlačit chuť k jídlu a oslabuje rozlišování chutí, což je výhodné pro snižování nadváhy. Je pravda, že hmotnost průměrného kuřáka je o tři až pět kilo nižší než hmotnost nekuřáka. Je možné, že nikotin také snižuje nebezpečí rozptýlení u lidí, kteří pracují v prostředí, vyžadujícím velké soustředění.

Nikotin mírně povzbuzuje centrální nervový systém a silně povzbuzuje systém kardiovaskulární. Zvyšuje krevní tlak tím, že stahuje krevní cévy a stimuluje činnost srdce, zvyšuje též obsah tuku v krvi.

Počáteční podráždění, které nikotin způsobuje, se časem mění na chronické dráždění, v jehož důsledku vzniká fyzická a psychická závislost. Lidé, kteří užívají heroin a jiné tvrdé drogy, často uvádějí, že nejhůře se odvyká kouření cigaret. ^[3]

Reference

1. Nikotin [online]. WIKIPEDIE, otevřená encyklopedie. [cit. 2009-03-11]. Dostupné online.
2. Drogy. Nikotin [online]. Yahoo! GeoCities. [cit. 2009-03-11]. Dostupné online.
3. Detoxikace nikotinu z lidského organismu I. [online]. Studio zdraví HEDIS. 2005-06-29 [cit. 2009-03-11]. Dostupné online.
4. Látky a jejich účinky [online]. Internet Centrum. [cit. 2009-03-11]. Dostupné online.
5. Svršek, Jiří. Kouření [online]. Natura PLUS. 2001-06-02 [cit. 2009-06-14]. Dostupné online.
6. Nikotin/Kotinin [online]. Lab Tests Online. [cit. 2009-06-18]. Dostupné online.
7. Čapek, Robert. Máte doma malého kuřáka? [online]. Prima žena. 2008-09-19 [cit. 2009-06-18]. Dostupné online.