Pasivní kouření

Na to, abyste zemřeli na následky kouření, nemusíte ani být kuřákem. Statistiky uvádějí, že ročně umírá v ČR na následky pasivního vdechování cigaretového kouře 3.500 nekuřáků. Tyto osoby zemřely jen proto, že se pohybovaly v prostředí, kde někdo kouřil (partner, spolupracovník, zákazník…) Když kouří manžel, je jeho žena nekuřačka vystavena až dvojnásobně vyššímu riziku vzniku rakoviny plic. Tomuto riziku neunikne ani v případě, že manžel kouří výhradně mimo byt.

Ve vzduchu znečištěném tabákovým kouřem bylo prokázáno více než 4.000 látek, které vznikají během procesu hoření. ^[1] Kromě nikotinu, dehtu a těžkých kovů najdeme mezi spalinami např. kyanid, benzopyren, čpavek, toluen, kadmium, arzén, olovo nebo radioaktivní polonium 210. ^[2] Odhady ale hovoří o tom, že skutečný počet látek obsažených v kouři může být 10 až 20 krát vyšší, tedy více než 100 000 látek. Patří sem látky dráždící oči a dýchací systém, toxické látky, mutageny, karcinogeny, reproduktivně-toxické látky. Bylo odhaleno přes 60 látek s karcinogenními účinky. Vyskytují se převážně jako malé částečky a jsou to látky jak organického, tak anorganického původu. Samotný tabákový kouř je zařazen do seznamu karcinogenů I A třídy (nejvyšší nebezpečnost). Pasivní kouření (někdy bývá označováno jako „kouření z druhé ruky“) je inhalace kouře z tabákového výrobku konzumovaného jinou osobou.

Zdravotní důsledky pasivního kouření

• I krátkodobé vystavení pasivnímu kouření (již po 30 minutách jsou patrné změny v průtoku krve koronárními cévami) má velký vliv na ischemickou chorobu srdeční – pasivní kuřáci mají o 23% zvýšené riziko tohoto onemocnění, které se může projevit jako infarkt myokardu, angina pectoris nebo náhlé úmrtí. 
• Riziko infarktu myokardu je téměř dvakrát vyšší u lidí, jejichž partner kouří, nebo kteří musí pracovat v zakouřeném prostředí. 
• Pasivní kouření zvyšuje riziko cévních mozkových příhod (“mozková mrtvice”) až o 82%. 
• Rakovina plic - Vliv pasivního kouření byl opakovaně prokázán, riziko onemocnět rakovinou plic při vystavení pasivnímu kouření vzrůstá průměrně o 20%. 
• Rakovina nosních dutin je až 3 krát častější u pasivních kuřáků, než u lidí, kteří nejsou vystaveni pasivnímu kouření. 
• Vzplanutí astmatu - Astma je chronické onemocnění dýchacího traktu charakterizované zánětem a zúžením dýchacích cest. Typickými příznaky jsou kašel, pocit svírání na hrudi, obtížné dýchání, sípot. Jedním ze znaků nemoci je přecitlivělost dýchacích cest na různé podněty (chemické látky, chlad, suchý vzduch,...) Výzkumy prokazují, že aktivní i pasivní kouření zvyšuje riziko vzplanutí astmatu a astmatického záchvatu. 
• Infekce dýchacích cest u dětí jsou nejčastějším akutním onemocněním v dětství. Tabákový kouř zvyšuje riziko infekcí dýchacího systému u dětí 1,5 -2krát. Výrazné snížené plicní funkcí u dětí (například objem plic) je u dětí, jejichž matky v těhotenství kouřily i u těch, které jsou vystaveny pasivnímu kouření v dětství.
• Zhoršení příznaků nemoci bylo pozorováno u lidí trpících alergickými onemocněními, jako jsou alergické astma, atopický exém a alergická rýma, pokud kouřili a také pokud byli vystaveni pasivnímu kouření. 
• Zánět středního ucha - Studie jednoznačně prokazují zvýšené riziko tohoto onemocnění u dětí vystavených pasivnímu kouření. Komplikací a následkem onemocnění může být poškození až ztráta sluchu. 
• Chronické dýchací obtíže u dětí jako opakovaný kašel, sípot a zvýšená tvorba hlenu je pozorována často u dětí vystavených pasivnímu kouření. Odhaduje se, že těmito obtížemi trpí 1,2 – 2,4krát častěji než děti, které pasivnímu kouření vystaveny nejsou.

Vliv na vývoj plodu

• Mechanismem vlivu pasivního kouření je pravděpodobně působení oxidu uhelnatého (může způsobit hypoxii, tedy „dušení“ plodu) a nikotinu (snižuje prokrvení placenty, přechází placentou a ovlivňuje tak přímo kardiovaskulární, centrální nervový a zažívací systém plodu). 
• Děti matek, které byly během těhotenství vystaveny pasivnímu kouření, se rodí asi o 150 g lehčí, což je výrazný hendikep pro jejich další život. 
• Podle současných výzkumů je riziko samovolného potratu zvýšeno o 50% u pasivních kuřaček. 
• Také perinatální úmrtnost (tj. úmrtnost v rozmezí 20. týden těhotenství až 28. den po porodu) je zvýšena o 50%. 
• Syndrom náhlého úmrtí kojence je definován jako jakékoli neočekávané úmrtí dítěte ve věku 1 měsíc – 1 rok. V rozvinutých zemích patří k nejčastějším příčinám úmrtí v tomto věku. Aktivní kouření matky během těhotenství bylo jednoznačně prokázáno jako rizikový faktor a také vystavení dítěte pasivnímu kouření (především kouření matky) po narození zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence 2,5 – 3,5krát. ^[1]

Vyvětrat místnost nepomůže

Do 10 minut od vydechnutí tabákového kouře se na povrchu zdí, nábytku a dalších předmětech v místnosti, začíná usazovat tenká vrstva respirovatelných (vzduchem přenášených) suspendovaných částic. Osoby, které se v těchto místnostech pohybují (i když se předtím dobře vyvětralo), tyto částice vdechují, nebo je dostávají do organizmu přímým kontaktem, a stávají se tak, zcela nevědomky, pasivními kuřáky se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Kvalita vzduchu

Výzkum čistoty vzduchu identifikoval celou řadu částic (partikul) a látek, které se nacházejí ve vdechovaném vzduchu. Vědci pojmenovali tyto částice RSP (Respirable Suspended Particles). Zdroj RSP může být velice různorodý - např. tabákový kouř, kouř produkovaný při spalování dřeva, benzínu, mikroby, viry, houby, plísně, spóry, těžké kovy jako např. olovo, rtuť nebo azbest. Tyto partikule jsou tak malé, že neprecipitují - mají v průměru méně než 2.5 mikrometru a lze je pozorovat pouze pod mikroskopem.

Při nadechnutí se mohou dostat hluboce do plic a způsobit závažné respirační onemocnění (astma, bronchitida, karcinom plic, atd.).

Nekuřáci mají ve srovnání s kuřáky citlivější čich. Když vejdou do místnosti, kde se kouřilo a pak případně i intenzivně větralo, tak stále cítí zápach kouře. Kuřácké oddělení ve vlaku nekuřákům smrdí, stejně jako oblečení kuřáků a není žádné tajemství, že “líbat se s kuřákem je jako vylízat popelník.” Důvodem tohoto trvalého zápachu jsou právě RSP.

V roce 2004 studoval Dr. Matt se spolupracovníky na Universitě v San Diegu povrch koberců, nábytků, stěn, závěsů, oblečení nebo hraček dětí v domech kuřáků. Zjistili, že v průběhu přibližně 10 minut poté, co byl kouř vydechnut do vzduchu, se začíná na povrchu věcí usazovat tenká vrstva RSP, která obsahuje celou škálu toxinů z tabákového kouře. Tyto látky bylo možné prokázat ještě dlouho poté, co kouření přestalo.

Studie se účastnilo 47 rodin. Vědce zajímalo, jaký vliv má kouření na děti vyrůstající ve studovaných rodinách. Vědci je rozdělily do 3 skupin:

• nekuřácké rodiny (17 rodin); 
• pasivní kouření - matka, otec či návštěvníci nekouřili v místnosti, kde byli děti, ale kouřili ve vedlejší místnosti nebo venku (15 rodin); 
• aktivní kouření - matka, otec či návštěvníci kouřili v místnostech, kde byly děti (15 rodin).

Vědci měřili množství nikotinu v místnostech, kde děti spaly a hrály si, dále množství nikotinu na povrchu věcí, kde děti spaly a hrály si, nebo množství nikotinu na povrchu nábytku v ložnici i obýváku, množství nikotinu na ukazováku matky, hladinu kotininu (metabolit nikotinu) v moči dětí a množství nikotinu či kotininu ve vlasech dětí. Kotinin jako metabolit nikotinu s poločasem rozpadu přibližně 20 hodin lze detekovat v moči nebo krvi ještě několik dnů poté, co osoba byla vystavena tabákovému kouři.

Množství nikotinu ve vzduchu bylo 8-krát vyšší v rodinách, kde se kouřilo aktivně ve srovnání s rodinami, kde se kouřilo pasivně. V rodinách, kde se nekouřilo, nebyl nalezen žádný nikotin na povrchu nábytku a v prachu. V rodinách s pasivním kouřením byl nikotin na 53% povrchu ložnic a obýváků, či 88% povrchu v rodinách s aktivním kouřením. Žádný nikotin nebyl nalezen na ukazováku nekuřaček oproti kuřačkám, kde byl ve 100% kontaminován nikotinem, nebo 92% v rodinách s pasivním kouřením. Hladina kotininu v moči dětí v rodinách nekuřáků byla v průměru 0.33 ng/ml. V rodinách s pasivním kouřením byla průměrná hladina v moči 2.47 ng/ml a v rodinách s aktivním kouřením vzrostla hladina v moči až k 15.47 ng/ml. Rozdíl mezi rodinami s pasivním kouřením a nekuřáků byl signifikantní (p<0.001) a ukazuje na to, že děti v rodinách s pasivním kouřením nebyli dostatečně ochráněny před tabákovým kouřem. Hladiny nikotinu a kotininu ve vlasech dětí v rodinách s pasivním kouřením byly 5x vyšší než u nekuřáků a 10x vyšší v rodinách s aktivním kouřením (p<0.001).

To nejlepší, co kuřáci mohou udělat pro své děti je přestat kouřit. Děti, které vyrůstají v místnostech, kde se kouřilo (i když se dobře vyvětralo) jsou stále vystavovány RSP z tabákového kouře na povrchu koberců, nábytku, hraček atd. Všechno, čeho se dotknou, zanechá na jejich rukou stopy RSP. Když si pak vloží ruce do úst, stávají se z nich nedobrovolně pasivní kuřáci.  ^[2] Pro tento způsob kontaminace organizmu se používá termín „kouření z třetí ruky”.

Reference

1. Kouření a zdraví. Pasivní kouření [online]. Česká koalice proti tabáku. [cit. 2009-08-22]. Dostupné online.
2. Pribiš Peter. Kouření z třetí ruky [online]. Practicus, měsíčník Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. 2009-06 [cit. 2009-07-01]. Dostupné online.