Čísla a fakta o kouření

Kouření způsobuje těžkou závislost, a má dalekosáhlé ekonomické, sociální a zdravotní dopady. Řada organizací po celém světě provádí různé studie s cílem zmapovat chování kuřáků a popsat jevy související s kouřením. V následujícím textu najdete některá, často překvapující, čísla a související informace.

V průměru si kuřák zkracuje každou cigaretou život o 5 minut. Pokud vykouřil denně 1 krabičku, zkrátil si ho o jeden a půl hodiny. Za rok je to 25 dní, tedy bezmála jeden celý měsíc. ^[1]  Celoživotní kuřáci přicházejí v průměru o 14 let života. ^[2]

Cigarety jsou jediné spotřební zboží, které je-li užíváno podle návodu, způsobuje smrt, přesto se jedná o zboží volně prodejné, a dokonce je možno jej propagovat pomocí reklamy. ^[1]

Americké ministerstvo pro potraviny a léčiva (FDA) uvedlo ve své zprávě z roku 1995 tyto výsledky:

• 87% kuřáků kouří každý den.
• Takřka dvě třetiny kuřáků vykouří první cigaretu do půl hodiny po probuzení.
• 84,3% kuřáků, kteří vykouří 20 a více cigaret denně, se v minulosti neúspěšně pokusilo snížit spotřebu cigaret.
• Kuřák, který se vážně pokusí přestat s kouřením, má méně než pětiprocentní šanci být o rok později nekuřákem.
• 70% procent současných kuřáků tvrdí, že by chtěli zcela přestat kouřit.
• 83 – 87% kuřáků, kteří vykouří denně více než 26 cigaret, jsou přesvědčeni, že se jedná o závislost.
• Takřka polovina kuřáků, kteří podstoupili operaci rakoviny plic, kouří dál.
• Dokonce 40% kuřáků, jimž byl odoperován hrtan, kouří dál.
• Dokonce pouze polovina dospělých kuřáků, kteří byli pevně odhodlání odnaučit se kouřit, a kterým byla věnována optimální lékařská péče, byla schopna nekouřit pouze po dobu jednoho týdne. Dlouhodobá míra selhání po vysazení náhražky nikotinu byla více než 80%.
• Nejnovější známé studie odhadují, že minimálně 75% a maximálně 90% pravidelných kuřáků splňují podmínky závislosti ustanovené předními zdravotnickými organizacemi. ^[3]

Ve 40. letech 20. století výrazně stoupl výskyt rakoviny plic, do té doby vzácného onemocnění. Byly proto zahájeny dvě velké epidemiologické studie, přičemž britská studie se snažila původně prokázat souvislost mezi rakovinou plic a asfaltováním silnic. Roku 1950 byly publikovány výsledky obou studií, které jednoznačně prokázaly, že rakovina plic souvisí s kouřením.

Dnes víme, že většina kuřáků nezemře na rakovinu plic (přestože asi 90 procent onemocnění rakovinou plic je zaviněno kouřením), ale na kardiovaskulární choroby, zejména na infarkt myokardu, a to především ve středním věku (tj. 35 až 65 let).

Kouření se podílí 20 až 25% na výskytu kardiovaskulárních onemocnění, asi 30% na nádorových onemocněních a asi 75% na chronických plicních onemocněních, jako je bronchitida.

Negativní působení kouření výrazně převažuje. Od roku 1950 bylo publikováno asi 60 tisíc prací, které popisují nebezpečnost kouření. Pro tabákový průmysl jsou nesmírně cenné práce, které poukazují na některé pozitivní účinky kouření. Ve Spojených státech amerických byl lékař, který je kuřákem, oceněn na několik stovek tisíc dolarů, protože ovlivňuje své pacienty. Řada lidí se totiž domnívá, že pokud kouří jejich lékař, je kouření jistě zcela neškodné, protože jejich lékař "to přece musí vědět".

Vykouření 1000 tun tabáku (asi 1 miliardy cigaret) způsobuje ročně 230 onemocnění a 200 úmrtí na nádorová onemocnění, 440 onemocnění a 330 úmrtí na kardiovaskulární choroby (nemoci srdce a cév), 130 onemocnění a 50 úmrtí na cévní onemocnění mozku, 190 onemocnění a 70 úmrtí na chronické nemoci plic a průdušek.

Z 1000 tun tabáku mají výrobci zisk 2,6 miliónu dolarů ročně. Naopak náklady zaviněné předčasným úmrtím kuřáků dosahují 13,2 miliónu dolarů, přímé náklady na nemocnost kuřáků dosahují 11 miliónů dolarů a nepřímé náklady na nemocnost kuřáků dosahují 5,6 miliónů dolarů ročně. Celková ztráta tedy činí 27,2 miliónu dolarů ročně. ^[4] Jinými slovy: stát vydává na léčení nemocí z kouření výrazně víc prostředků, než kolik jich z prodeje tabákových výrobků získává. K tomuto závěru dospěly všechny studie bez ohledu na to v jaké zemi a jakou institucí byly provedeny.

Cigarety zabíjejí polovinu svých celoživotních uživatelů. ^[5]

Kouření a průměrná spotřeba cigaret v ČR

V Česku kouří celkem 2,3 milionu lidí; z toho 1,7 milionu by chtělo přestat, milion to každoročně zkusí. Úspěšná jsou ale jen dvě až tři procenta. ^[6]

55 % českých kuřáků kouří déle než 10 let, 34 % kouří 4 až 10 let.

Více než polovina kuřáků (54 %) kouří 6 až 15 cigaret denně, 23 % kuřáků kouří více než 15 cigaret denně. ^[7]

V ČR je vysoká prevalence kouření lékařů (33%) a sester (49%), která je nesrovnatelná s 5% u lékařů v USA a 17% u sester v USA.^[8]

V České republice zemře každým rokem přibližně 100.000 osob. V důsledku vraždy je to asi 200 osob, v důsledku sebevraždy 1.300 osob, v důsledku dopravní nehody 1.000 osob, v důsledku ostatních úrazů asi 2.000 osob, v důsledku užívání drog méně než 50 osob. V důsledku kouření zemře ročně 22.000 osob, z toho 16.000 v produktivním věku. To je 60 každý den. Tedy o 10 víc, než kolik jich zemře na užívání nelegálních drog za celý rok. Současně je to jedna pětina všech úmrtí. 22% všech zemřelých by ještě mohlo žít, kdyby neexistovaly cigarety.

Reference

1. O kouření [online]. Česká koalice proti tabáku. [cit. 2009-06-19]. Dostupné online.
2. A picture says more than a thousand words: anti-tobacco campaign [online]. European Commission - Audiovisual Service. 2004-09-05 [cit. 2009-07-16]. Dostupné online.
3. Kouření a zdraví. O závislosti [online]. Philip Morris International Management. [cit. 2009-03-11].
4. Jak překonat tabákovou epidemii. Mezinárodní doporučení pro odvykání kouření v primární péči [online]. IPCRG (International Primary Care Respiratory Group). [cit. 2009-07-08]. Dostupné online.
5. Svršek, Jiří. Kouření [online]. Natura PLUS. 2001-06-02 [cit. 2009-06-14]. Dostupné online.
6. Chcete přestat kouřit? Pojišťovna to zaplatí [online]. Česká republika - oficiální web ČR provozovaný Ministerstvem zahraničních věcí ČR. 2008-06-02 [cit. 2009-06-16].
7. Sovinová, Hana - Csémy, Ladislav - Sadílek, Petr. Jak kouří Češi - kuřácké zvyklosti české populace v posledních deseti letech [online]. Státní zdravotní ústav. 2008-05-27 [cit. 2009-06-29]. Dostupné online.
8. Šachlová, Milana. Epidemie kouření v České republice [online]. Portál Volný.cz.  [cit. 2010-08-13]. Dostupné online.